Před pěti lety se s vadným držením těla léčilo zhruba 25 tisíc dětí. Loni jich bylo přes 30 tisíc, tedy o pětinu víc.

Nejčastěji jde o děti mezi desátým a sedmnáctým rokem, vrchol přichází kolem patnácti.

Přibývá i dětí, které kvůli tomu chodí na fyzioterapii, za tři roky zhruba o čtvrtinu. Náklady VZP na dětskou fyzioterapii se za stejnou dobu zdvojnásobily.

A to jsou jenom pojištěnci VZP. Skutečné číslo bude vyšší.

Nic záhadného v tom není. Dnešní školák prosedí většinu dne a nejde jenom o vyučování. Po škole ho čekají úkoly, po úkolech telefon. A u telefonu má hlavu skloněnou dolů, klidně několik hodin denně.

Hlava přitom váží kolem pěti kilo. Čím víc ji dítě předsune před tělo, tím větší zátěž vzniká pro krční páteř a svaly mezi lopatkami. Není to otázka vůle, je to prostá mechanika.

K tomu se přidá růst. V pubertě roste kostra rychleji než svaly, které ji mají udržet. Tělo si najde způsob, jak se s tím vypořádat, jenže ten způsob obvykle není zrovna ideální. A když se opakuje dost dlouho, zafixuje se.

Tyhle dva pojmy se pletou asi nejčastěji, přitom je mezi nimi zásadní rozdíl.

O vadném držení těla mluvíme tehdy, když se dítě dokáže narovnat, jakmile ho to napadne. Problém je, že mu to nevydrží, protože svaly na to zkrátka nemají výdrž. Takový stav se dá cvičením ovlivnit, a docela dobře.

Skolióza je něco jiného. Jde o strukturální zakřivení páteře, které se vůlí nenarovná a patří do rukou odborníka, někdy i s korzetem.

Rozlišit jedno od druhého je úkol pro vyšetření, doma to nepoznáte. Uklidňující ale je, že první varianta je výrazně častější a řešitelná.

• jedno rameno je výš než druhé
• lopatky odstávají, jedna víc než druhá
• hlava je předsunutá před tělo
• záda jsou kulatá i ve stoji, nejen u stolu
• boty má nestejně sešlapané
• stěžuje si po škole na bolest zad nebo krku
• vyhýbá se tělocviku, i když ho dřív bavil

Jeden bod sám o sobě nemusí znamenat vůbec nic, děti jsou různé. Když jich ale napočítáte tři a víc, stojí za to nechat dítě prohlédnout.

Hýbat se, ne napomínat. Věta „seď rovně" vydrží zhruba minutu a pak se všechno vrátí zpátky. Co funguje líp: aby dítě mezi sezením vstávalo. Ve škole po každé hodině, doma zhruba po půlhodině u úkolů.

Batoh na obě ramena. Ideální váha je do desetiny hmotnosti dítěte. Vyplatí se občas zkontrolovat, co v něm vlastně nosí, bývá toho překvapivě dost.

Stůl a židle podle výšky dítěte. Chodidla na zemi, lokty přibližně v úrovni desky. Dospělá židle s polštářem na sedáku problém neřeší, jenom ho zamaskuje. Ani ta nejlepší židle ale nezachrání dítě, které na ní prosedí tři hodiny bez hnutí. Podstatnější než ideální poloha je to, jak často se mění.

Obrazovku výš. Telefon i tablet drží děti nízko a hlavu sklápějí dolů. Notebook patří na stojánek, telefon nahoru do úrovně očí. Zní to jako drobnost, ale za celý den se z toho nasbírá spousta hodin.

Sport, který dítě baví. Tohle je důležitější než výběr té „správné" disciplíny. Plavání nebo atletika jsou ideální, protože zatěžují obě strany rovnoměrně, jenže sport, na který se dítě netěší, skončí po třetí hodině. Když ho baví tenis nebo házená, je to pořád mnohem lepší než nic. Jen k tomu časem přidejte kompenzační cvičení, jednostranná zátěž se dřív nebo později projeví.

• asymetrie je vidět i při úplně uvolněném stoji
• dítě si na bolest stěžuje opakovaně, ne jen po náročném dni
• prochází obdobím rychlého růstu
• potíže trvají déle než měsíc
• objevila se bolest, která budí v noci

Ten poslední bod neodkládejte, tam patří rovnou lékař.

Přes pojišťovnu. Žádanku napíše pediatr nebo ortoped a terapii pak hradí pojišťovna. Nevýhodou je čekání, běžně několik týdnů, někde i podstatně déle.

Napřímo. Žádné doporučení nepotřebujete, objednáte se sami a termín bývá do pár dní. Péči si ale platíte. My fungujeme takhle, s pojišťovnami nespolupracujeme.

Ani jedna cesta není lepší, jsou prostě jiné. Rozhoduje hlavně to, jak dlouho se čeká a jak rychle dítě roste.

→ Dětská fyzioterapie od 4 let
→ Korekce držení těla
→ Objednat se

Zdroj dat: Všeobecná zdravotní pojišťovna, září 2026